Velká Británie

Prosperující hospodářská velmoc

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, pravlast průmyslové revoluce, je vysoce rozvinutým průmyslovým státem s vynikajícími hospodářskými ukazateli. Při nízké míře inflace činí hospodářský růst ročně téměř 4 %. Oproti trendu ve většině jiných evropských zemí v Británii průběžně klesá nezaměstnanost. Mezi lety 1995 a 1997 klesla z 8,3 % na pouhých 7,4 %. Britský hospodářský zázrak posledních let má především dvě příčiny. Jednak jsou to poměrně nízké mzdové náklady, jednak dlouhou dobu podhodnocená libra, která tak podporuje export. Nízkými daněmi a pružnou pracovní dobou se britská vláda snaží do země přilákat zahraniční investory. V osmdesátých a devadesátých letech investovalo ve Velké Británii mnoho Američanů, Japonců a Korejců více než v kterékoli jiné zemi EU.

Ale navzdory všem úspěchům již Velká Británie nedosáhla znovu takového hospodářského významu, jaký měla až do druhé světové války. Zatímco v roce 1950 patřila Velká Británie ještě ke třem nejbohatším státům na země kouli, nachází se dnes až mezi prvními dvaceti.

Jejími slabinami jsou zejména špatný vzdělávací systém, který potřebuje reformu, nedostatečná ochota britských firem investovat a v neposlední řadě i neustále se měnící finanční a hospodářská politika státu.

Již během druhé světové války měl Winston Churchill jasnou představu o tom, jak by mělo vypadat sloučení západoevropských států. Měla to být volná federace, v níž by vítězná mocnost Velké Británie hrála zvláštní úlohu. Také mezi jeho následovníky panovala jistá rezervovanost vůči účasti na evropské integraci. Britové jsou pro spolupráci mezi vládami namísto spolupráce mezi nadstátními institucemi a pro národní suverenitu namísto úzkého evropského spojení.

Další konstantou zůstávalo setrvání pouze na hospodářské integraci, která je upřednostňována před politickým sjednocením. Typicky britská je i skepse vůči evropskému idealismu a prázdným vizím. Od roku 1973, kdy se Velká Británie stala členem Evropského společenství, se její role tzv. euroskeptika spíše upevnila.

Dlouholetým sporným bodem byla rozpočtová a agrární politika. Velká Británie odvedla do evropského společenství mnohem vyšší částku, než jaká se jí vrátila. V roce 1984 však dokázala prosadit její navrácení a vyrovnání. V devadesátých letech eskalovalo napětí při sporu o to, jak by se adekvátním způsobem dalo zabránit šíření tzv. nemoci šílených krav BSE.

Od roku 1997 je britským předsedou vlády Tony Blair, zastupující Labour Party, která je evropskému společenství spíše nakloněna.

Hospodářství 

  • Zemědělství (v milionech tun): pšenice (14,10), ječmen (7,30)
  • Chov dobytka (v milionech kusů): skot (11), ovce (29)
  • Těžba nerostného bohatství (v milionech tun): kamenné uhlí (87, v oblastech Clyde, Newcastle, Lancashire, Yorkshire, Cardiff), ropa: (100), zemní plyn (56)
  • Průmysl: automobilový, stavba lodí, letectví, kosmonautika, průmysl textilní, kovozpracující a chemický

Údaje v číslech

Rozloha: 244 110 km²

Počet obyvatel: 62 milionu

Hustota osídlení: 255 obyv./km²

Hrubý domácí produkt: 2,175 bilionů dolarů

Roční přírůstek obyvatelstva: 0,6%

Míra inflace: 4,4%

Míra nezaměstnanosti: 7,9 %

 

Základní údaje

Oficiální název: Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Státní zřízení: parlamentní monarchie

Hlavní město: Londýn

Zajímavosti

  • Asi čtvrtina obyvatel Velké Británie žije pod hranicí chudoby
  • Ve Velké Británii neexistuje zákonem garantovaná minimální mzda
  • Tradiční průmyslová odvětví jako ocelářství, stavba lodí a textilní průmysl byla v posledních letech na ústupu, zatímco průmysl kovozpracující a chemický rostl
  • Tři čtvrtiny rozlohy Velké Británie jsou využívány k zemědělským účelům